|
|
Vodní režim krajinného segmentu lesního porostu v podmínkách pařezinového hospodaření
Vichta, Tomáš
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou vodního režimu půd lesního krajinného segmentu. Předmětem zkoumání byla trvalá výzkumná plocha Ušákov s porosty nízkého lesa (pařezin) a vysokého lesa (nepravé kmenoviny) na Školním lesním podniku „Masarykův les“ Křtiny, polesí Bílovice. Hlavním cílem práce je zhodnocení dynamiky vodního režimu půd za hydrologický rok 2018 na tomto krajinném segmentu ve vztahu k provedeným pěstebním zásahům (podúrovňová pročistka s 50% intenzitou) a 30% redukci podkorunových srážek u porostů pařezin a také ve vztahu k hospodářskému tvaru. Z výsledků vyplývá, že v porostech nízkého lesa se zásahy je půdní vláha v průběhu celého zkoumaného období vyšší, naopak u porostů s redukcí podkorunových srážek nižší, a vliv hospodářského tvaru na půdní vláhu se jednoznačně neprokázal. Dalším posláním této práce je i představení základního nástinu metodiky, jak mezi sebou hodnotit kontinuálně a ambulantně získaná data vodního režimu půd z libovolného krajinného segmentu. Na základě této uvedené metodiky byly právě analyzovány jednotlivé vlhkostní veličiny zkoumaných půd.
|
|
|
Půdní prostředí v kotlíkové obnově lesa: charakter vodního režimu a formy minerálního dusíku
Petříček, Jan
Diplomová práce je součástí řešeného projektu Dynamika přirozené obnovy v ekologických podmínkách porostních mezer na příkladu ŠLP Křtiny. Na území ŠLP ML Křtiny, polesí Habrůvka, lesnický úsek Borky, byly vytvořeny porostní mezery v porostních typech bukový (BK), smíšený (MIX) a smrkový (SM). Měření proběhlo na plochách o výměře 0,04 ha pojmenované malé (S) a velké (B) o výměře 0,1 ha, se zaměřením na lokalizaci střed (C), mateřský porost (P), okraj východ (T/E) a okraj západ (T/W). Byla měřena vlhkost ve všech zmíněných velkých gapech. Kontinuální měření v průběhu roku. Ze zjištěných dat byla vyhodnocena půdní vlhkost daných lokalit a porovnána s půdními hydrolimity: bod vadnutí (BV), bod sníţené dostupnosti (BSD), lentokapilární bod (LB) a maximální kapilární kapacita (MKK). Celkově bylo zjištěno, ţe lokalita střed (C) obsahuje nejvyšší hodnoty půdní vlhkosti. Dále se tato práce věnuje vyhodnocení NO3 -, NH4 + , C/N, Cox a minerálního dusíku. Bylo zjištěno, ţe porostní typ smrkový (SM) má nejvyšší obsah NO3 -, NH4 +, Cox a minerálního dusíku naopak má nejniţší poměr C/N. Prostní typ bukový (BK) měl nejniţší hodnoty NO3 -, nejniţší poměr C/N i Cox. Při hodnocení lokality bylo zjištěno, ţe u porostního typu smíšený (MIX) a bukový (BK) jsou sledované hodnoty vyšší v lokalitě střed (C). U smrkového (SM) porostního typu nebyly zjištěny takto jednoznačné výsledky. V porovnání velikosti velké (B) a malé (S) porostní mezery byl zjištěn niţší poměr C/N v malých (S) porostních mezerách. Hodnoty Cox byly velice vyrovnané. Minerální dusík vykazoval vyšší hodnoty v porostních typech bukový velký (BK/B) a smíšený velký (MIX/B) naopak u smrkového (SM) porostního typu kde byly vyšší hodnoty v malém (S). Vyhodnocení NO3 - byly naměřeny nejniţší hodnoty v porostním typu bukový velký (BK/B) s výrazným rozdílem ke smrkovému velkému (SM/B). Porovnáním velikosti a umístění na gapu byl zjištěn, vyšší obsah minerálního dusíku, Cox a NH4 + ve všech středech (C) velkého gapu (B). Celkové výsledné hodnoty byly nejčastěji vyšší v lokalitě střed (C). Při vyhodnocení NO3 - ve smrkovém gapu byly zjištěny vyšší hodnoty v mateřském porostu (P) v provedení malý (S) i velký (B) gap. Zjištěná data jsou si často velmi podobná a nelze je tedy jednoznačně a jednoduše vyhodnotit.
|
host ::
RSS.